Zvolit si správný formát obrazu u svého zobrazovacího zařízení či projekčního plátna nemusí být vůbec jednoduché. Snadnému výběru vhodného poměru stran nepomáhá ani nedávné uvedení ultra širokého rozvržení Front Row od společnosti Microsoft. V tomto průvodci vás seznámíme s dostupnými obrazovými formáty a poradíme, jaký poměr stran bude nejlépe vyhovovat vašim potřebám.
Formát obrazu (angl. aspect ratio) je dán poměrem šířky obrazu k jeho výšce. Běžně se udává dvěma čísly, která jsou od sebe oddělena dvojtečkou, například 16:9 (čte se jako „šestnáct ku devíti“, případně šestnáct na devět“, apod). U formátu 16:9 je obraz 16 jednotek široký a 9 jednotek vysoký.
Dříve bylo nejběžnější nativní rozlišení profesionálních AV projektorů WUXGA (1920 x 1200 pixelů) s poměrem stran 16:10. To je však nyní nahrazováno rozlišením 4K (UHD) ve formátu 16:9 (3840 x 2160 pixelů). K tomu se ale ještě vrátíme.
Při výběru formátu je důležité vzít v úvahu dva hlavní aspekty:
Pokud má váš obsah formát 16:10 i 16:9 a nebo si nejste jistí, je potřeba se zabývat tím, jaký dopad může mít zobrazení obsahu určitého formátu na ploše s jiným poměrem stran.
Při pohledu na obrázky vpravo je zřejmé, že při zobrazení obsahu ve formátu 16:10 na obrazovce 16:9 se výška obrazu zmenší, zatímco při zobrazení formátu 16:10 na ploše s poměrem stran 16:9 zůstane výška zachována v plné velikosti.
Pokud si tento příklad vyjádříme v řeči čísel, uvidíme tento negativní dopad mnohem jasněji.
100“ obraz ve formátu 16:9 má rozlišení 2214 x 1245 mm.
100“ obraz ve formátu 16:10 má rozlišení 2154 x 1246 mm.
Velikost je u zobrazovací plochy vším a její špatný výběr negativním způsobem ovlivní zážitek ze sledování. Opět se ale musíme vrátit k tomu, co vlastně „velikost“ znamená, neboť standard DISCAS řeší pouze výšku obrazu.
Vedle běžně používaných formátů 16:9 a 16:10 společnost Microsoft v roce 2022 uvedla na trh tzv. Front Row. Jedná se o rozvržení obrazovky s ultra širokým poměrem stran, které je uzpůsobeno tak, aby dokázalo zvládat více oken potřebných k provedení hybridních schůzek či výuky, kde se vedle velkého okna s hlavním obsahem a dalších dialogových oken v dostatečné velikosti zobrazují také okna vzdálených účastníků.
První instalace Front Row využívaly dva vedle sebe umístěné projektory 16:9, které vytvářely sdružený formát 32:9. Toto provedení je však poměrně náročné na instalaci a může vést k tomu, že se osoby sedící po stranách ocitnou v nedobrém pozorovacím úhlu.
Kvalitnějších výsledků bylo dosaženo metodou „Edge Blending“, kdy se obrazy dvou projektorů překrývají a vytvářejí souvislý „bezešvý“ celek. Formát tohoto řešení se pohyboval kolem 28:9, ale s finálním rozhodnutím Microsoftu přejít na 21:9, se i tento přístup stal bezpředmětným.
Formát 21:9 byl potvrzen jako daný poměr stran pro Microsoft Front Row s využitím jednoho projektu a projekčního plátna s technologií ALR (pro odmítnutí ambientního světla).
Formát 21:9 se také ukázal jako ideální volba pro uživatele, kteří chtějí nahradit své dosluhující teleprezenční systémy Cisco.
Pro uživatele, kteří si stále nejsou jisti, že budou používat pouze Front Row a formát 21:9, a proto potřebují zobrazovací plochu, která zobrazuje obsah 16:9 i 21:9, je řešením použít velkou projekční plochu ve formátu 16:9 s ALR a minimální úhlopříčkou 120“.
Obsah ve formátu 21:9 zobrazený na ploše 16:9.
Toto řešení umožňuje používat obsah Front Row i formát 16:9 na stejné zobrazovací ploše.
Závěrem lze říci, že výběr správného poměru stran je pro optimální zážitek ze sledování velmi důležitý. Dva základní faktory, které je třeba vzít v úvahu při výběru formátu zobrazovací plochy, jsou zaprvé poměr stran obsahu a zadruhé standard DISCAS pro správnou výšku obrazu.