Reference | Audiopro s.r.o.

Pražská Slavia, fotbalový tým s velice dlouhou tradicí má v letošním roce opravdu „prima sezónu": hned tři dobré důvody k oslavě:

Vítězství v lize - Nový stadion - Skvělé ozvučení stadionu

Po dvanácti dlouhých letech se vršovický tým, který v posledních letech neměl vlastní stadion a hrál na Strahově, stal mistrem ligy! O historii tohoto úspěchu bylo už napsáno hodně - a každý správný fanoušek umí jednotlivé kroky nelehké cesty za titulem barvitě popsat- proto pouze gratulace!

Druhým důvodem k radosti je nový stadion! SK Slavia Praha se po letech může vrátit do Vršovic. Do Edenu! Osm dlouhých let byl slavný fotbalový klub s více než stoletou tradicí bez svého stadionu. Podíváme-li se zpět do historie klubu najdeme spoustu zajímavého - se svým sídlem měla Slavia Praha spoustu problémů. Jen málo z dnešní generace fanoušků pamatuje, že oba špičkové pražské fotbalové kluby, Slavie a Sparta, měly stadiony jen pár kroků od sebe na Letenské pláni. Sparta v místech dnešního stadionu a Slavie v podstatě přes ulici, v místech, kde dnes stojí gymnazium. Na první zápas v roce 1899 přišly čtyři tisíce diváků! Stadion se postupem doby měnil a rostl stejně jako popularita fotbalu. Ve dvacátých letech měl již kapacitu 22 tisíc míst pro diváky a další plány byly opravdu smělé: na konci třicátých let se plánovala stavba opravdu velkého stadionu SK Slavia na Letné, který měl mít kapacitu 50 000 míst! Stavbu překazila válka..... I předválečný stadion zmizel: Jeho dřevěné tribuny zapálili Němci 6.května 1945 při bojích pražského povstání - a Slavia neměla stadion. Do roku 1948 vyrostl na Letné stadion nový, obě pražská S, jak se říkalo letenským fotbalovým rivalům, měla stadiony kousek od sebe. Ale ne na dlouho! Bolševik, který se pučem v roce 1948 dostal k moci, potřeboval prostor pro své parády! Velká plocha táhnoucí se od posledních letenských domů až ke Špejcharu se jim hodila na megalomanské vojenské přehlídky a další parády. Proto musel kromě dalších sportovních zařízení zmizet jen tři roky starý slavistický stánek - a klub se stěhuje do Edenu. Tady se poprvé hrálo v roce 1953 - před 40 000 diváků! Klub si vybudoval novou tradici, a stadion v Edenu se stal dějištěm mnoha sportovních úspěchů - ale taky stárl a vinou okolností ne právě sportovních i chátral - a v roce 2000 dožil. Následovaly opět roky bez vlastního stadionu - a v roce 2006 se konečně začal nový stadion stavět. A povedl se! Slavia - ale i Praha- získala stadion, který je na opravdu evropské úrovni. Výborné architektonické řešení,dokonalé vybavení prostor pro sportovce i diváky. Nápadité zavěšení střechy na táhlech umožnilo, že v hledišti žádné sloupy nevadí divákům ve výhledu na hrací plochu. Z každého diváckého místa je dobře vidět na celou hrací plochu - a co je dalším slavistickým důvodem k radosti - i dobře slyšet!

Ozvučení sportovního stadionu je obvykle velký problém - a je málo sportovních kolbišť, která se mohou pochlubit jeho dobrým vyřešení. Často i na sportovištích poslední generace slyšíme zvukové informace připomínající nádražní rozhlas z pověstných Kotěhůlek, „baviči" často používaný zdroj veselí. Častá je situace, že projekt nového sportovního zařízení je zvažován z mnoha nejrůznějších hledisek- sportovního, bezpečnostního, diváckého, estetického a třeba i reklamní využitelnosti - ale s ozvučením si nikdo vrásky nedělá. Když je stavba skoro hotová, uvědomí si zadavatel, že něco chybí. Ozvučení! Řešení na poslední chvíli dopadne podle známého modelu: něco tam pověste ale ať to moc nestojí, rozpočet už jsme stejně vyčerpali. Výsledek známe.

Třetím slavistickým úspěchem v letošním roce je, že k této situaci při stavbě nového Edenu nedošlo. O ozvučení se postarala firma SONING ve spolupráci s AUDIOPRO- a zadání nebylo jednoduché. Bylo třeba najít způsob, jak částečně zastřešený prostor stadionu, kde hrací plocha je pět metrů pod okolním terénem, tedy opravdu kotel, ozvučit tak, aby každý z jednadvaceti tisíc diváků dobře slyšel, aby zvuková informace souhlasila s vizuální. Jedním z prvních kroků konstrukčního týmu Soningu bylo vytvoření 3D modelu a na něm se zkoumalo umístění i počty reprosoustav. Důležitým rozhodnutím byla i volba aktivních reprosoustav s interním zesilovačem. Zde padla volba na firmu RENKUS-HEINZ a její soustavy CF 151-5R. Po konzultacích s firmou i po složitém hledání optimálního umístění reprosoustav do stadionu, došlo k malým technickým modifikacím beden, které byly původně konstruovány pro vertikální umístění. V podmínkách stadionu v Edenu byla však zvolena instalace v poloze horizontální . Pro instalaci dvojic reprosoustav museli technici SONINGU navrhnout speciální držáky s možností přesného směrování. Malá vzdálenost okrajů střechy od diváckých míst, jediného místa, kam mohly být reprosoustavy umístěny, i velký výškový rozdíl diváckého „kotle" si vyžádal přesné směrování každé z beden. Zvolená soustava přinesla jednu neocenitelnou výhodu: vzhledem ke konstrukci s integrovaným řídícím modulem v každé reprosoustavě je možný přenos audio i řídícího signálu po jedné kabeláži. Použita byla strukturální kabeláž nové generace a pro řídící systém byl firmou RENKUS-HEINZ pro vybavení Edenu připraven nový SW. Tento SW zohledňuje všechny požadavky sportovního kolbiště ale i řadu dalších - např. bezpečnostních, včetně evakuačního rozhlasu. Popisovat jednotlivé funkce možnosti zapojení, které umožní malý počítač, umístěný blízko zvukařských kabin, řízení každé ze 64 reprosoustav na stadionu, popsat všechny nabízené možnosti by vydalo na dost silnou knížku. Důkladné informace rádi a ve vrchovaté míře poskytnou pracovníci všech zúčastněných firem. Ale skutečné kvality celého systému je nejlepší si poslechnout na místě, v kotli slávistického stadionu v Edenu. Přijďte se přesvědčit - liga začíná!